_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Andrej Barčák mladší

V dnešním světě se Andrej Barčák mladší podařilo upoutat pozornost velkého množství lidí v různých oblastech společnosti. Jeho vliv se výrazně rozšířil a vyvolal jak zájem, tak debatu. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a názorů se Andrej Barčák mladší stal dnes aktuálním tématem. Od svého dopadu na populární kulturu až po jeho zapojení do politických a sociálních otázek se Andrej Barčák mladší podařilo vyniknout jako téma velkého významu. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Andrej Barčák mladší a jeho dopad na současnou společnost.
Ing. Andrej Barčák
ministr zahraničního obchodu ČSSR
Ve funkci:
prosinec 1989 – červen 1990
PředchůdceJan Štěrba
NástupceSlavomír Stračár
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)
Narození26. října 1946 (77 let)
Baia Mare
RumunskoRumunsko Rumunsko
RodičeAndrej Barčák
Alma materVŠ technická Košice
ČVUT Praha
Profesepolitik a manažer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Andrej Barčák (* 26. října 1946 Baia Mare) je slovenský manažer v automobilovém průmyslu a bývalý československý politik KSČ, po sametové revoluci ministr zahraničního obchodu československé vlády.

Biografie

Vystudoval Vysokou školu technickou v Košicích a České vysoké učení technické v Praze. Od roku 1970 pracoval jako technik v Ústavu pro výzkum motorových vozidel. Od roku 1973 byl zaměstnancem PZO Motokov. Dlouhodobě působil ve Velké Británii a USA. Koncem roku 1987 se stal generálním ředitelem PZO Motokov. Členem KSČ se stal roku 1976.

V prosinci 1989 se stal ministrem zahraničního obchodu v československé vládě Ladislava Adamce (i pod vedením Mariána Čalfy). V následné vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) si post udržel a zastával ho do června 1990.

Od roku 1990 pracoval pro firmu General Motors. Zakládal její pobočku GM Czechoslovakia. Byl členem jejího evropského vedení a v letech 1992–2000 zastával pozici jejího regionálního ředitele pro střední a východní Evropu. V letech 2000–2001 byl členem představenstva firmy Adam Opel AG a v období let 2000–2005 výkonným ředitelem pro prodej vozů značek Opel, Saab, Daewoo a Chevrolet velkým odběratelům. Hovoří osmi jazyky, je ženatý a má dvě děti.

V 70. letech se Barčák účastnil s vozy Škoda Mistrovství Československa v rallye, v prvních soutěžích jej navigoval jeho spolužák a pozdější tovární jezdec Škody Jiří Šedivý. Později byl jedním ze zakládajících jezdců (např. s Václavem Blahnou) legendárního Barum Teamu (tehdy AMK Rudý Říjen Otrokovice).

Jeho otec Andrej Barčák (1920–1984) byl politikem KSČ a ministrem zahraničního obchodu ČSSR v 70. letech.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Životopisy nových členů vlády. Rudé právo. Prosinec 1989, roč. 70., čís. 285, s. 4. Dostupné online. 
  2. ↑ Vláda Mariána Čalfy (10.12.1989-27.06.1990) . vlada.cz . Dostupné online. 
  3. ↑ Králík, Jan: V soukolí okřídleného šípu . books.google.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ Andrej Barčák: Čeká mne spousta práce… . Auto Periskop . Dostupné online. 
  5. ↑ VACULÍK, Martin. Rozhovor s Andrejem Barčákem: Sehnal kabát favoritu a zlevnil Čechům auta. Auto.cz . 2021-05-17 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Vláda Ladislava Adamce
Ministerský předseda
Ladislav Adamec (jmenován 12. října 1988, KSČ) • Marián Čalfa (pověřen řízením vlády 7. prosince 1989,² KSČ)
Členové v den jmenování vlády
12. října 1988
Pavol Hrivnák (první místopředseda vlády,¹ Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj,² KSČ) • František Pitra (místopředseda vlády, KSČ) • Ivan Knotek (místopředseda vlády,¹ KSČ) • Matej Lúčan (místopředseda vlády,¹ KSČ)  Karel Juliš (místopředseda vlády,² KSČ) • Jaromír Obzina (místopředseda vlády,² KSČ) • Bohumil Urban (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Jaromír Johanes (Ministr zahraničí, KSČ) • František Kincl (ministr vnitra, KSČ)² • Milán Václavík (ministr národní obrany,² KSČ) • Jan Stejskal (ministr financí, KSČ) • František Podlena (ministr dopravy a spojů, KSČ) • Miloslav Boďa (ministr práce a sociálních věcí,² KSČ) • Karel Juliš (ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,¹ KSČ) • Antonín Krumnikl (ministr paliv a energetiky, KSČ) • Jan Štěrba (ministr zahraničního obchodu,² KSČ) • Jaromír Algayer (ministr zemědělství a výživy, KSČ) • Jaromír Žák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,¹ KSČ) • František Ondřich (Předseda Výboru lidové kontroly ČSSR,² KSČ) • Marián Čalfa (ministr bez portfeje,² KSČ)
Členové jmenovaní později
19. června 1989¹
Zdeněk Horčík (místopředseda vlády,² KSČ) • Pavol Hrivnák (místopředseda vlády, KSČ) • Ladislav Vodrážka (místopředseda vlády, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, KSČ) • Jaromír Žák (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr bez portfeje, Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,² KSČ)
3. prosince 1989²
Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • František Pinc (ministr vnitra, KSČ) • Miroslav Vacek (ministr národní obrany, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr práce a sociálních věcí, KSČ) • Andrej Barčák mladší (ministr zahraničního obchodu, KSČ) • Ladislav Dvořák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu, ČSS) • Květoslava Kořínková (Předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSSR, nestraník) • Karel Juliš (Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, KSČ) • František Reichel (ministr bez portfeje, ČSL) • Viliam Roth (ministr bez portfeje, nestraník)
¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády.
² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa.
První vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády
Marián Čalfa (jmenován 10. prosince 1989, KSČ/VPN)
Členové v den jmenování vlády
10. prosince 1989
František Pitra (místopředseda vlády do 13. 2. 1990, KSČ) • Miroslav Vacek (obrana, KSČ) • František Podlena (doprava a spoje, KSČ) • Ladislav Vodrážka (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KSČ)  František Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KSČ) • Andrej Barčák ml. (zahraniční obchod, KSČ) • Valtr Komárek (místopředseda vlády, KSČ/OF) • Vladimír Dlouhý (místopředseda vlády, předseda Statní plánovací komise, KSČ/OF) • Jiří Dienstbier st. (zahraniční věci, OF) • Václav Klaus (finance, OF) • Petr Miller (prace a soc. věci, OF) • Květoslava Kořínková (Výbor lidové kontroly, OF) • Oldřich Burský (místopředseda vlády, zemědělství a výživa, ČSS) • Ladislav Dvořák (Federální měnový úřad,ČSS) • František Reichel (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj do 6. 3. 1990, ČSL) • Ján Čarnogurský (místopředseda vlády, KDH) • Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • Róbert Martinko (bez portfeje, nestraník) • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský, Valtr Komárek (vnitro, pověřeni společným řízením do 30. 12. 1989)
Členové jmenovaní později
13. prosince 1989
Milan Čič (místopředseda vlády, KSČ/VPN)
30. prosince 1989
Richard Sacher (vnitro, ČSL)
13. února 1990
Petr Pithart (místopředseda vlády, OF) • Slavomír Stračár (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika, KSČ/VPN) • Jaroslav Sůva (paliva a energetika, KSČ) • Vladimír Príkazský (bez portfeje, OF)
6. dubna 1990
Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Armin Delong (místopředseda vlády a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, nestraník)
12. května 1990
Rudolf Kutnar (spolupověřený zemědělství a výživa, ČSS)
12. května 1990
Karel Havlík (bez portfeje, ČSL)
Ministři zahraničního obchodu Československa
Ministři zahraničního obchodu první československé republiky (1918–1938)
Ministři zahraničního obchodu poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zahraničního obchodu Československa (1969–1992)
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot