_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Anna Maria van Schurmanová

V tomto článku prozkoumáme Anna Maria van Schurmanová, téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a diskusi. Anna Maria van Schurmanová je koncept, který upoutal pozornost odborníků v různých oblastech a jeho význam v současné společnosti roste. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Anna Maria van Schurmanová, od jeho historie a vývoje až po jeho dnešní dopad. Prozkoumáme také různé pohledy a názory na Anna Maria van Schurmanová s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma. Bez ohledu na úroveň vaší znalosti Anna Maria van Schurmanová se tento článek snaží nabídnout nový vzhled a prohloubit vaše porozumění.
Anna Maria van Schurmanová
Narození5. listopadu 1607
Kolín nad Rýnem
Úmrtí4. května 1678 (ve věku 70 let)
Wiuwert
Alma materUtrechtská univerzita
Povoláníbásnířka, spisovatelka, filozofka, teoložka, malířka, tiskařka, rytkyně leptů, brusič, kaligrafka, filoložka, historička, medička, umělkyně a grafička
Nábož. vyznáníprotestantismus
PodpisAnna Maria van Schurmanová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Maria van Schurmanová (5. listopadu 1607 Kolín nad Rýnem4. května 1678 Wieuwerd) byla nizozemská malířka, grafička, básnířka, myslitelka a mystička narozená v Německu. Patřila k nejvzdělanějším ženám své doby, hovořila čtrnácti jazyky, včetně amharštiny, byla první ženou v Nizozemsku studující na univerzitě (v Utrechtu) a velkou zastánkyní a propagátorkou vzdělávání žen. Své názory v této věci shrnula do spisu Dissertatio, de Ingenii Muliebris ad Doctrinam, & meliores Litteras Aptitudine. Korespondovala s řadou významných žen, mj. s českou královnou Alžbětou Stuartovnou nebo švédskou královnou Kristýnou I., přičemž častým námětem byl právě problém vzdělávání žen. Jejím cílem bylo vytvořit korespondenční síť učených žen. Její korespondence vyšla roku 1648 pod názvem Opuscula Hebræa, Græca, Latina, Gallica. Prosaica et Metrica. Stala se prvním známým holandským malířem, který použil pastel v portrétu. V teologii byla reprezentantkou labadismu, mystické větve protestantismu, přímo podporovala i Labadieho sektu a byla její členkou. Své labadistické názory shrnula ve spise Εὐκληρία seu Meliores Partis Electio z roku 1673. K jejím nápadníkům patřil básník Constantijn Huygens, který pro ni napsal deset básní, ona se však zavázala k celibátu, patrně z náboženských důvodů. Její labadismus vedl ke sporu a rozchodu s jejími přáteli, mj. s Huygensem. S labadisty odešla do zahraničí a žila s nimi v komuně, která se snažila napodobit život prvních křesťanů, a kde měli všichni společný majetek.

Externí odkazy