_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Bács-Kiskun

V dnešním světě je Bács-Kiskun tématem, které upoutalo pozornost a zájem lidí ze všech oblastí života. Od svého dopadu na společnost až po jeho význam v politice a ekonomii se Bács-Kiskun ukázalo jako mnohostranné téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. Jak se v digitálním věku neustále posouváme kupředu, Bács-Kiskun je i nadále relevantní a aktuální a vyvolává otázky a výzvy, které si zaslouží, abychom je řešili vážně a uvážlivě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bács-Kiskun, od jeho původu až po jeho dopad na náš každodenní život, s cílem osvětlit téma, které se neustále vyvíjí.
Župa Bács-Kiskun
Bács-Kiskun vármegye
Palác Cifra, Kecskemét
Palác Cifra, Kecskemét
Župa Bács-Kiskun – znak
znak
Župa Bács-Kiskun – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoKecskemét
Souřadnice46°30′ s. š., 19°25′ v. d.
Rozloha8 445,15 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel533 710
Hustota zalidnění63,2 obyv./km²
Jazykmaďarština
Národnostní složeníMaďaři, v malém počtu Němci a Chorvati
Náboženstvíkřesťanství
Správa regionu
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Nadřazený celekMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Druh celkuŽupa
Podřízené celky10 okresů
118 obcí
Vznik1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2BK
Oficiální webwww.bacskiskun.hu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bács-Kiskun je největší župa v Maďarsku. Vznikla při administrativní reformě roku 1950 sloučením maďarského zbytku župy Bács-Bodrog a jižní poloviny dosavadní župy Pest-Pilis-Solt-Kiskun. Hlavním městem je Kecskemét, dalšími významnými městy jsou Baja a Kalocsa.

Bács-Kiskun hraničí se župami Baranya, Tolna, Fejér, Pest, Jász-Nagykun-Szolnok, Csongrád-Csanád a na jihu se Srbskem a velmi krátce i s Chorvatskem.

Geografie

Území župy se nachází v plochém Dunajsko-Tiském meziříčí (Duna-Tisza köze), jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 94 a 174 metry. Nejvyšším bodem je Ólom-hegy ("Olověná hora") na vrcholu písečné duny Illancs. Západní hranici župy tvoří veletok Dunaj, jinak je území poměrně suché a jeho značnou část pokrývá step, chráněná v Malokumánském národním parku.

Doprava

Severovýchodem župy (přes Kecskemét a Kiskunfélegyházu) prochází dálnice M5, vedoucí z Budapešti do Szegedu a dále na Balkán. Druhou silniční osou je silnice č. 51, vedoucí podél Dunaje. Se západním břehem ji spojuje úsek dálnice M9, vedoucí do Szekszárdu.

Od severu na jih prochází župou hlavní železnice mezi Maďarskem a Srbskem, přes hraniční přechod Kelebia-Subotica. Na této trati leží města Kiskunhalas a Kiskőrös.

Okresy

Župa Bács-Kiskun se člení na 11 okresů.

Sídla

Statutární město

Ostatní města

V závorce je uveden počet obyvatel z roku 2005

Obce

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.jaras.info.hu/jarasok-terkepe/jarasok-bacs-kiskun-megyeben

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Bács-Kiskun
Maďarsko - Magyarország - (H)
Župy (Megyék)
(a jejich správní centrum)
Města s župním právem (Megyei jogú város)
Regiony (Régiók)
(český název)
Dél-Alföld (Jižní Alföld) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Alföld) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)
Části státu (Országrész)
(český název)
Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot