V dnešním světě se Blue Brain Project stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na společnost po svůj vliv na populární kulturu, Blue Brain Project upoutal pozornost mnoha a vyvolal vášnivé debaty v různých oblastech. V tomto článku komplexně prozkoumáme různé aspekty Blue Brain Project, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho relevanci dnes a jeho možné důsledky pro budoucnost. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory na Blue Brain Project, abychom našim čtenářům nabídli úplný a vyvážený pohled na toto fascinující téma.
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Komentář: poslední info asi z r. 2009?
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
Blue Brain Project je pokus vytvořit syntetický mozek savce pomocí tzv. reverzního inženýrství s přesností až na molekuly.
Cíl tohoto projektu, jenž byl založen v roce 2006 institutem École Polytechnique v Lausanne, ve Švýcarsku, je studovat funkční principy a architekturu mozku. Vedoucí projektu je doktor Henry Markram. Použitím superpočítačeBlue Gene se softwarem od Michaela Hinese NEURON software, se simulace neskládá pouze z neuronové sítě, ale obsahuje také biologicky realistický neuron. Od projektu se očekává, že eventuálně může objasnit funkci vědomí.
Prvotní cíl projektu, naplněný v prosinci 2006, byla simulace neokortexového sloupce, jenž může být pokládán za nejmenší funkční jednotku neokortexu (část mozku jež je zodpovědná za vyšší funkce jako je vědomí). Neokortexový sloupec je asi 2 mm vysoký s průměrem 0.5 mm a obsahuje u lidského mozku asi 60000 neuronů; krysí neokortexové sloupce jsou strukturou velmi podobné ale obsahují pouze 10000 neuronů (a 108synapsí). Mezi lety 1995 a 2005 Markram zkoumal typy neuronů a jejich konexe právě v této základní stavební jednotce neokortexu.
Kompletní simulace mozku
Konečným ambiciózním plánem celého projektu je funkční simulace fyziologických procesů v lidském mozku: "Není nemožné simulovat lidský mozek a jsme toho schopni do deseti let," řekl Henry Markram, vedoucí projektu, v roce 2009 na konferenci TED v Oxfordu. V interview s BBC World Service řekl: "Jestliže se nám ho podaří sestavit správně, měl by mluvit a mít stejnou inteligenci i chování jako člověk."
Historie a současný výzkum
V listopadu 2007 byla úspěšně dokončena první fáze projektu. Po dokončení simulace neokortexového sloupce byly zpracovávány vědecké výstupy pro publikaci v odborných časopisech a projekt zamířil k dalšímu cíli, k simulaci na bázi molekulární velikosti, která je potřebná pro simulaci genovou expresi.
Financování
Projekt je financován především švýcarskou vládou a druhotně granty a dotacemi z privátního sektoru. EPFL koupil Blue Gene za zlevněnou cenu ve fázi, kdy byl stále prototypem a IBM měla zájem na vyzkoušení tohoto počítače.
Cajal Blue Brain (Španělsko)
Cajal Blue Brain je koordinován Technickou univerzitou v Madridu a používá superpočítač Magerit. Cajal Institut participuje na Blue Brain projektu. Hlavní vývoj je nyní [kdy?]soustředěn na grafickou vizualizaci a přenos dat.
Reference
↑ ab Mission to build a simulated brain begins. New Scientist . . Dostupné online. (anglicky)
↑ ab Artificial brain '10 years away'. BBC News. 22 July 2009. Dostupné online .
↑News and Media information . . (Blue Brain). Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19.
↑Blue Brain Project - IBM has not withdrawn support . . (Henry Markram, Project Director as quoted by IBM Switzerland to Technology Report on January 19, 2009). Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. cajalbbp.cesvima.upm.es . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-19.