_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Hiram Stevens Maxim

V dnešním světě je Hiram Stevens Maxim tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí v různých oborech a z celého světa. Od svého dopadu na společnost až po vliv na populární kulturu se Hiram Stevens Maxim stal tématem diskuzí a debat všude. Ať už je Hiram Stevens Maxim osoba, historická událost, trend nebo jakékoli jiné téma, její význam v dnešním světě je nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme dopad Hiram Stevens Maxim a jak utvářela svět, ve kterém dnes žijeme.
Hiram Stevens Maxim
Narození5. února 1840
Sangerville
Úmrtí24. listopadu 1916 (ve věku 76 let)
Londýn
Místo pohřbeníhřbitov ve West Norwoodu
Povolánívynálezce a podnikatel
OceněníNárodní síň slávy vynálezců (2006)
Knight Bachelor
Nábož. vyznáníateismus
ChoťSarah Haynes (1881–1916)
DětiHiram Percy Maxim
PříbuzníHudson Maxim (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Hiram Stevens Maxim (5. února 184024. listopadu 1916) byl americko-britský vynálezce prvního plně automatického kulometu a pastičky na myši.

Život

Narodil se v Sangerville ve státě Maine do rodiny původem francouzských hughuenotů, rád se označoval jako protestant. Ve 14 letech nastoupil do učení ke karosáři a o deset let později nastoupil do práce ve strojírnách svého strýce Leviho Stephense ve Fitchburgu ve státě Massachusetts. Následně pracoval jako nástrojař a kreslič technických výkresů.

V roce 1881 emigroval do Velké Británie. V roce 1883 sestrojil kulomet využívající k vratnému pohybu hlavně k nabíjení, vyhazování prázdných nábojnic a podávání nových nábojů zpětný ráz. V roce 1885 Maxim svůj kulomet zdokonalil a k jeho pohonu využil zákluzu hlavně.

V roce 1899 získal britské občanství a o dva roky později ho královna Viktorie povýšila do šlechtického stavu. Příčinou emigrace do Velké Británie byly mimo jiné patentové spory s Edisonem o prvenství vynálezu elektrické žárovky (většinu jich totiž v USA prohrál).

Maxim dlouhá léta trpěl bronchitidou, vyrobil si a dal patentovat kapesní mentolový inhalátor a větší parní inhalátor, zvaný Dýmka míru („Pipe of Peace“) využívající borové výpary. O těchto přístrojích tvrdil, že mohou zmírnit astma, tinnitus, sennou rýmu a katar. Když byl kritizován za mrhání svým talentem na šarlatánství, protestoval, že za chvályhodné se považuje vynalézt stroj na zabíjení a za ostudu vymýšlet přístroj, který by zabránil lidskému utrpení.

Zemřel v Londýně v 76 letech krátce poté, co zemřela jeho druhá manželka Sarah Haynes. Oba jsou pohřbeni na londýnském hřbitově West Norwood Cemetery.

Patenty

Hiram Maxim je autorem celé řady vynálezů. Obdržel 271 patentů v oblasti zbraní, elektrotechniky, motorových vozidel, výroby žárovek a žárovkových vláken a v dalších oborech, například medicíny. Neúspěšně se věnoval konstrukci letadel, z těchto experimentů zůstala jen oblíbený pouťový kolotoč Maximovy létací stroje.

Vymyslel, mimo jiné

  • elektroměr
  • kulomet a jiné vynálezy v oblasti střelných zbraní
  • nejméně jednu konstrukci vzduchovky
  • několik patentů na výbušné a elektrické motory
  • několik patentů na motorová a elektrická vozidla
  • elektrický kolotoč s letadly
  • kapesní mentolový inhalátor a větší parní inhalátor pro léčbu astmatu
  • automatický hasicí přístroj a signalizace požáru pro továrny
  • elektrická kulma na úpravu vlasů
  • několik konstrukcí pastí na myši, které se používají dodnes
  • žárovku (možná)

Rodina

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hiram Maxim na anglické Wikipedii.

  1. Nottingham Post. Dostupné online.
  2. Malá československá encyklopedie. IV. svazek M – Pol. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1986. 992 s. bez ISBN
  3. Encyclopedia Britannica: Sir Hiram Stevens Maxim
  4. GILBERT, Martin. A History of the Twentieth Century: Volume One; 1900–1933. 1st US. vyd. New York: William Morrow and Company, 1997. ISBN 0-688-10064-3. S. 11. 

Externí odkazy