Téma Horská dráha Semmering je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. V průběhu let Horská dráha Semmering upoutal pozornost odborníků i nadšenců a vytvořil široké spektrum názorů a pohledů. Od svých počátků až po svou relevanci dnes hraje Horská dráha Semmering významnou roli v různých oblastech a ovlivňuje životy milionů lidí po celém světě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme historii, dopad a budoucí důsledky Horská dráha Semmering a poskytneme komplexní a zasvěcený pohled na toto klíčové téma.
Horská dráha Semmering (německySemmeringbahn) je 41,7 kilometrů dlouhá rakouskáželezniční trať, která vede z Gloggnitz přes Semmering do města Mürzzuschlag. Semmeringbahn byla první evropskou horskou železnicí s normálním rozchodem. Je považována za první skutečnou horskou železnici na světě. V současnosti je plně funkční součástí rakouské Jižní dráhy a je také jednou z nejvíce vytížených horských tratí v zemi.
Na základě plánů a pod dohledem Carla von Ghegy se na stavbě Semmeringbahn podílelo mezi lety 1848 a 1854 téměř 20 000 dělníků, z toho třetina žen. Tunely byly raženy pouze ručně, s výjimkou černého prachu nebylo použito žádných výbušnin.
Při stavbě při nejrůznějších nehodách zahynulo 89 lidí, další stovky zemřely na následky různých nemocí, například cholery.
Na trati je 14 tunelů, 16 viaduktů (i dvoupatrové), vlaky přejíždí i 118 menších kamenných a 11 železných mostů. Celková délka údolí a propastí přes které vlaky projíždí po viaduktech a mostech je 1,6 km. Nejdelším viaduktem je s délkou 228 metrů Schwarza-Viadukt, nejvyšší je Kalte-Rinne Viadukt vysoký 46 metrů. Celková délka tunelů je 4,5 km, nejdelší z nich jsou vrcholový starý Semmeringtunnel s délkou 1 431 metrů a nový Semmeringtunnel 1 512 m, nejkratší je pouze čtrnáctimetrový Krauseltunnel (13,55 m). Nejvyšší stoupání trati je 28 promile, přičemž 60 procent délky trati má stoupání či klesání od 20 do 25 ‰. Trať probíhá celkem 22,4 kilometrů přímými úseky, 20,4 kilometru v obloucích, kde téměř 16 procent trati má nejmenší poloměr 190 m. Nejvyšší bod trati se nachází v nadmořské výšce 897 metrů. Staniční a provozní budovy byly často stavěny přímo z materiálu vytěženého při ražbě tunelů. V roce 1959 byla celá trať kompletně elektrifikována.
Od roku 2012 se pod masivem a pod tratí buduje 27 km dlouhý Semmerinský úpatní tunel. Bude spojovat Gloggnitz v Dolním Rakousku a Mürzzuschlag ve Štýrsku, po otevření v roce 2027 by měl převzít rychlou osobní a veškerou nákladní dopravu.
Robert Pap: UNESCO Weltkulturerbe Semmeringbahn. Ilustrováno, historické olejomalby, akvarely, lithografie a fotografie. Tourismusregion Niederösterreich Süd, Semmering 2000. ISBN3-9501742-1-4
Günter Dinhobl: Die Semmeringerbahn. Oldenbourg Verlag für Geschichte und Politik, Mnichov/Vídeň 2003. ISBN3-7028-0395-5
Gerhard Artl, Gerhard Gürtlich, Hubert Zenz (Hrsg.): Vom Teufelswerk zum Weltkulturerbe – 150 Jahre Semmeringbahn. Plöchl, Freistadt/Vídeň 2004. ISBN3-901407-73-1
Markus Hehl: Das große Buch der Alpenbahnen – Über 150 Jahre Bezwingung der Alpen. GeraMond, Mnichov 2005. ISBN3-7654-7144-5
Christian Schuhböck / Alliance For Nature (Hrsg.): Österreichs Welterbe. Nakladatelství Christian Brandstätter, Vídeň 2002. ISBN3-85498-178-3