_ _ _ _____ ___ __ __ _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_ ___ ___ _ __ ___ \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ \ V V /| | <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | | \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|
Ibráhím ibn Jákúb | |
---|---|
Narození | 912 Tortosa |
Úmrtí | 966 (ve věku 53–54 let) |
Povolání | objevitel, spisovatel a historik |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ibráhím ibn Jákúb (arabsky إبراهيم بن يعقوب الإسرائيلي الطرطوشي, Ibráhím bin Jaʿkúb al-Isrá'ílí at-Turtúší, hebrejsky אברהם בן יעקב, Avraham ben Ja'akov) byl židovský arabsky mluvící kupec z al-Andalusu (muslimské označení pro Pyrenejský poloostrov) žijící v 10. století, který napsal spis o své cestě Evropou. Ibráhímova zpráva informuje o střední Evropě v roce 965 či 966 a obsahuje nejstarší známý popis Prahy.
Podle českého historika Dušana Třeštíka nebyl Ibráhím ibn Jákúb pouhým kupcem, neboť na to měl prý příliš rozsáhlé vzdělání a rozhodně se nepohyboval po hlavních obchodních trasách. Třeštík jej považuje za diplomata, neoficiálního vyslance córdobského chalífy al-Hakama II., který jel navštívit císaře Otu I. do Magdeburku.
Ibráhím o svých cestách pořídil písemné pojednání, i když si při jeho tvorbě nečinil literární ambice; z díla se dodnes dochovaly pouze úryvky v pracích jiných autorů. Z pera Ibrahíma ibn Jákúba pochází například popis jižní Evropy a mimo jiné i nejstarší známý popis Prahy a svědectví, že český kníže tehdy ovládal také Krakovsko: jmenuje totiž Boleslava I. jako vládce Prahy, Bohemie a Krakova, zatímco polský Měšek I. je pro něj králem severu.
„ | Město Frága je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu. | “ |
— začátek popisu Prahy |
Praha v té době tedy podle Ibráhíma bylo výstavné město s kamennými stavbami a velké obchodní centrum, kam přicházeli Rusové a Slované z Krakova, židé i muslimové. Prodávali se zde otroci, cín, kožešiny a potraviny.
Významný je také jeho popis tehdejších platidel – podle něj se na pražském tržišti směňovalo za 1 denár 10 plátének. Lehká pláténka byla běžným platidlem, snad odtud také pochází české slovo platit a pravděpodobně i trh. 1 denár pak měl stačit ke koupi množství pšenice nebo žita potřebného k obživě jednoho člověka na měsíc, nebo deseti slepic.