_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Jablunkovský incident

V tomto článku prozkoumáme význam Jablunkovský incident v různých kontextech a jeho dopad na dnešní společnost. Jablunkovský incident v posledních letech upoutal pozornost mnoha lidí a vyvolal debaty a úvahy o jeho významu a důsledcích. V průběhu historie hrál Jablunkovský incident klíčovou roli ve vývoji společností a utváření individuální a kolektivní identity. Od svého vzniku až po současnost je Jablunkovský incident předmětem studia, obdivu, sporů a reinterpretací v tak rozmanitých oblastech, jako je věda, technologie, umění, politika a populární kultura. V tomto článku prozkoumáme, jak Jablunkovský incident formoval náš svět a bude v tom pokračovat i v budoucnu.
Pohled na Jablunkovský průsmyk z úpatí Girové

Jablunkovský incident (polsky Incydent jabłonkowski) byl německo-polský ozbrojený střet v Mostech u Jablunkova, na Košicko-bohumínské dráze, který se odehrál v předvečer druhé světové války v noci z 25. na 26. srpna 1939.

Incident je považován za první předčasný útok druhé světové války.

Rámec událostí

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

V roce 1938 využilo Polsko Mnichovské dohody a vynutilo si na Československu odstoupení východní části československého Těšínska s přilehlým pruhem Čadecka. Na polském území se tak ocitla celá česká část strategické Košicko-bohumínské dráhy, Bohumín, Český Těšín, Třinec, Jablunkov i Mosty u Jablunkova.

Přibližně 500 metrů od nádraží v Mostech u Jablunkova směrem ke slovenským hranicím v Jablunkovském průsmyku prochází železniční trať dvěma souběžnými tunely. Tyto tunely byly polským vojskem zaminovány a střeženy vojáky polského 4. pluku horských střelců.

Německý útok na Polsko byl plánován již od dubna 1939 s tím, že proběhne nad ránem v sobotu 26. srpna 1939. Na tento okamžik plánoval poručík Abwehru z Vratislavi Hans Albert Herzner přepadení nádraží v Mostech u Jablunkova a obou tunelů s cílem zabránit jejich zničení Poláky. Oddíl pod jeho vedením tvořili proněmečtí bojůvkáři z Jablunkova (z tzv. „Bojové organizace Jablunkov“ – Kampforganisation Jablunkau), cvičení v blízké Čadci, na území tehdejšího Slovenského státu.

Průběh

V noci z 25. na 26. srpna 1939 překročil německý diverzní oddíl tehdejší slovensko-polskou hranici a obsadil nádraží v Mostech. Polští obránci tunelů útočníky odhalili díky informaci polské telefonistky z nádraží a zahájili na ně palbu. I tak bojůvkář Josef Kulik vjel na lokomotivě do tunelu, kde údajně vytrhl zápalné šňůry k trhavinám a projel na slovenské území do Čadce.

Podle německých zdrojů diverzní oddíl v průsmyku zajal a odzbrojil 800 polských vojáků, připravoval se zajmout jednotku dalších 1200 polských vojáků, kteří přijeli ve vlaku do Mostů a netušili, že nádraží je obsazeno německými diverzanty, a stáhl se z rozkazu německého velení na Slovensko. Podle polských zdrojů se útočníkům naopak tunely obsadit nepodařilo a z nádraží v Mostech byli za několik hodin polskými vojáky vytlačeni.

Německá armáda se musela Polsku za incident oficiálně omluvit.

Druhá světová válka

Invaze do Polska začala ráno 1. září 1939. Německá vojska se již nesnažila zabránit zničení železničních tunelů u Mostů a Poláci je vyhodili do povětří. Již první den druhé světové války polská vojska ustoupila ze zabrané části českého Těšínska.

Odkazy

Reference

Literatura

  • KOLEKTIV AUTORŮ. Nástin dějin Těšínska. Ostrava: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady, 1992. 

Externí odkazy