_ _ _ _____ ___ __ __ _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_ ___ ___ _ __ ___ \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ \ V V /| | <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | | \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|
Joe Hisaiši | |
---|---|
Joe Hisaiši (23. června 2011) | |
Rodné jméno | 藤澤 守 |
Narození | 6. prosince 1950 (73 let) Nakano |
Alma mater | Kunitachi College of MusicQ11654805 |
Povolání | hudební skladatel, klavírista, dirigent, vysokoškolský učitel, zpěvák, hudební aranžér, šéfdirigent, skladatel filmové hudby, sazeč a filmový režisér |
Zaměstnavatel | Kunitachi College of Music |
Ocenění | Medaile cti s fialovou stuhou (2009) Řád vycházejícího slunce se zlatými paprsky s rozetou (2023) |
Děti | Mai |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joe Hisaiši (久石 譲, Hisaiši Džó) (* 6. prosince 1950, Nagano) je známý japonský hudební skladatel a režisér. Vytvořil od roku 1981 přes sto soundtracků i obvyklých alb, nejznámější je jeho hudba k filmům animátora Hajao Mijazakiho, včetně soundtracků k filmům Naušika z Větrného údolí (1983), Princezna Mononoke (1997) nebo Cesta do fantazie (2002), jež získala Oscara. Známá je také jeho spolupráce s filmařem Takeši Kitano, zejména soundtracky k filmům Dolls (2002), Hana-Bi (1997) nebo Sonatine (1993). Méně známé jsou jeho jiné hudební role - působí také jako sazeč, hudební aranžér a dirigent.
Hisaiši – vlastním jménem Mamoru Fudžisawa (藤沢守, Fudžisawa Mamoru) – si zvolil svůj umělecký pseudonym podle amerického hudebníka a producenta Quincy Jonese. „Quincy“, v japonštině vyslovované „Kuiši“, je blízko japonské výslovnosti znaků kandži pro „Hisaiši“ a „Joe“ vzniklo zkrácením příjmení „Jones“.
Šestkrát získal Cenu japonské hudební akademie.