Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové
V dnešním světě je Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost různých sektorů společnosti. Od svého vzniku Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové označil před a po ve způsobu, jakým interagujeme, žijeme a vnímáme svět kolem nás. Postupem času se Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové stal tématem debat a diskuzí v různých oblastech, generuje protichůdné názory a spouští akce, které ovlivnily životy lidí. Proto je klíčové analyzovat a do hloubky porozumět dopadu, který má Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové na naše životy, stejně jako na vývoj společnosti jako celku. V tomto článku prozkoumáme některé aspekty Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a jeho vliv na různé aspekty každodenního života, abychom na toto životně důležité téma poskytli širší a komplexnější pohled.
Kapitula byla založena bulou Super universas vydanou papežemAlexandrem VII. dne 10. listopadu1664. Její vznik je spojen se zřízením královéhradeckého biskupství, neboť Římská kurie podmínila potvrzení jmenování prvního královéhradeckého biskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka ustavením kapituly a jejím materiálním zabezpečením. Požadovaný počet kanovníků se sice podařilo snížit na šest, avšak i tak byly problémy se zajištěním jejich obživy. V roce 1662 byl pro tyto účely zakoupen statek Katzenstein, od té doby označovaný Bischofstein (česky Skály), jehož výtěžek byl určen pro obživu tří kanovníků. Úřad čtvrtého kanovníka byl spojen s funkcí děkana v Hradci Králové, pátý kanonikát měl být financován z odkazuchrudimskéhoděkana Jana Vojtěcha Švandy z roku 1662 (až do roku 1703, kdy teprve mohlo být takto získané jmění využito, však byl dotován královéhradeckýmibiskupy) a prostředky pro šestého kanovníka měly být získávány zčásti z podílu na výtěžku statku Skály a zčásti příspěvkem z výtěžků majetku královéhradecké diecéze. Sedmé kanovnické místo bylo zřízeno v roce 1713 díky majetku věnovanému holohlavskýmděkanem Janem Františkem rytířem z Auen (úřad však měl být přednostně obsazován duchovními z rodiny z Auen), osmé v roce 1737 díky majetku věnovanému Annou Magdalenou z Ullersdorfu (s tím, že prvním držitelem úřadu bude její syn Jiří z Ullersdorfu) a deváté v roce 1747 díky majetku odkázanému holohlavskýmděkanem Janem Řečickým (prvním držitelem úřadu se stal náchodskýděkan Jan Václav Strnad).
Mons. Jan Paseka – generální vikář diecéze královéhradecké
ThLic. Prokop Brož, Th.D. – biskupský vikář pro pastoraci a školství, biskupský delegát pro ekumenismus, ředitel Diecézního teologického institutu, rektor kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové