_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové

V dnešním světě je Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost různých sektorů společnosti. Od svého vzniku Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové označil před a po ve způsobu, jakým interagujeme, žijeme a vnímáme svět kolem nás. Postupem času se Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové stal tématem debat a diskuzí v různých oblastech, generuje protichůdné názory a spouští akce, které ovlivnily životy lidí. Proto je klíčové analyzovat a do hloubky porozumět dopadu, který má Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové na naše životy, stejně jako na vývoj společnosti jako celku. V tomto článku prozkoumáme některé aspekty Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a jeho vliv na různé aspekty každodenního života, abychom na toto životně důležité téma poskytli širší a komplexnější pohled.

Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové je církevní právnická osoba zřízená bulou „Super universas“ papeže Alexandra VII. dne 10. listopadu 1664 zároveň se zřízením biskupství v Hradci Králové. Statutárními orgány kapituly jsou její probošt a děkan.

Signum kapituly v Hradci Králové (líc a rub)

Historie

Kapitula byla založena bulou Super universas vydanou papežem Alexandrem VII. dne 10. listopadu 1664. Její vznik je spojen se zřízením královéhradeckého biskupství, neboť Římská kurie podmínila potvrzení jmenování prvního královéhradeckého biskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka ustavením kapituly a jejím materiálním zabezpečením. Požadovaný počet kanovníků se sice podařilo snížit na šest, avšak i tak byly problémy se zajištěním jejich obživy. V roce 1662 byl pro tyto účely zakoupen statek Katzenstein, od té doby označovaný Bischofstein (česky Skály), jehož výtěžek byl určen pro obživu tří kanovníků. Úřad čtvrtého kanovníka byl spojen s funkcí děkana v Hradci Králové, pátý kanonikát měl být financován z odkazu chrudimského děkana Jana Vojtěcha Švandy z roku 1662 (až do roku 1703, kdy teprve mohlo být takto získané jmění využito, však byl dotován královéhradeckými biskupy) a prostředky pro šestého kanovníka měly být získávány zčásti z podílu na výtěžku statku Skály a zčásti příspěvkem z výtěžků majetku královéhradecké diecéze. Sedmé kanovnické místo bylo zřízeno v roce 1713 díky majetku věnovanému holohlavským děkanem Janem Františkem rytířem z Auen (úřad však měl být přednostně obsazován duchovními z rodiny z Auen), osmé v roce 1737 díky majetku věnovanému Annou Magdalenou z Ullersdorfu (s tím, že prvním držitelem úřadu bude její syn Jiří z Ullersdorfu) a deváté v roce 1747 díky majetku odkázanému holohlavským děkanem Janem Řečickým (prvním držitelem úřadu se stal náchodský děkan Jan Václav Strnad).

V letech 19561989, kdy zůstal úřad královéhradeckého biskupa neobsazen, zajišťovala kapitula prostřednictvím kapitulního vikáře Václava Javůrka (19561969) a Karla Jonáše (19691989) správu královéhradecké diecéze.

Kanovníci

Zemřelí kanovníci

Emeritní kanovníci

Současní kanovníci

Čestní kanovníci:

Odkazy

Reference

  1. Úmrtí. Jičínský obzor: list věnovaný zájmům města Jičína a okolí . 1883-12-30 . Dostupné online. 
  2. ŠŮLA, Jaroslav. Eduard Prašinger jako předloha Fryborta z Jiráskovy filosofské historie. Východočeský sborník historický . 1997 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy