_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Keltské jazyky

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Keltské jazyky, téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po možné budoucí důsledky, Keltské jazyky vyvolal debaty, výzkumy a nekonečné protichůdné názory. Na těchto stránkách se ponoříme do jeho historie, prozkoumáme jeho různé aspekty a prozkoumáme jeho význam pro dnešek. Ať už znáte Keltské jazyky nebo objevujete jeho důležitost poprvé, tento článek vás zve k zamyšlení nad tématem, které nepochybně nadále zanechává stopy v naší společnosti.
Na tento článek je přesměrováno heslo Keltština. Možná hledáte: Ketština.
Místa v Evropě, kde dnes najdeme keltské národy.

Keltské jazyky, které se vyvinuly z protokeltštiny, představují starobylou větev indoevropské jazykové rodiny. V 1. tisíciletí př. n. l., zejména pak v halštatském a laténském období, jimi mluvilo obyvatelstvo velké části západní, střední i jihovýchodní Evropy a Malé Asie. V souvislosti nejprve s římskou kolonizací, později s germánskými nájezdy a stěhováním národů se však postupně prostor a význam keltské kultury zmenšoval, až byli poslední Keltové vytlačeni na západní okraj Evropy. Dnes se keltskými jazyky mluví především v Irsku, částech Velké Británie – Walesu, Skotsku a Cornwallu – a na Bretaňském poloostrově. Navzdory snahám o jejich obrození jsou stále jazyky menšinovými, vystavenými tlaku angličtiny a francouzštiny.

Dělení

V klasifikaci keltských jazyků existují dvě schémata. Tradiční model, reprezentovaný H. Pedersenem nebo K. H. Schmidtem, je s ohledem na hláskový vývoj dělí na tzv. q-keltské a p-keltské. Naproti tomu druhý model, jehož zastánci jsou např. P. Schrijver nebo C. Watkins, je dělí na pevninské/kontinentální a ostrovní.

Oblast současného rozšíření keltských jazyků

ostrovní/kontinentální

    • kontinentální
      • galské
        • lepontština
        • noričtina
        • galacijština
      • keltiberské
    • ostrovní

p-keltské/q-keltské

Historie

Na počátku letopočtu byli Keltiberové i Galové postupně romanizováni a asimilováni. V 6.–8. století se starobritanština rozpadla na jednotlivé britanské jazyky. Ve 12.–13. století potkal podobný osud goidelštinu. Keltské jazyky postupně upadaly, ubývalo rodilých mluvčích – koncem 18. století zanikla kornština, ve 20. letech 20. století manština. Během 20. století se však čím dál více začaly projevovat snahy o obrození keltské kultury a jazyka, a tak se kodifikuje gramatika, pravopis a slovní zásoba, vznikají nové literární i jiné texty, některé z keltských jazyků (zejména irština, skotská gaelština, velština a bretonština) se dokonce objevují v médiích nebo vyučují na školách.

Charakteristika

Složité hláskosloví a složitá pravidla výslovnosti, způsobená archaickým pravopisem. Původně flexivní charakter se uchoval jen v některých jazycích, zůstalo zejména složité časování sloves. Slovosled je typu VSO, tj. přísudek – podmět – předmět.

Písmo

Všechny keltské jazyky už od 5. století používají latinku, ještě před přechodem k latince vyvinuli Keltové na Britských ostrovech pod vlivem latinky vlastní písmo ogam.

Odkazy

Literatura

  • Drda, P., Rybová, A. Keltové a Čechy, 1998.

Externí odkazy

Keltské jazyky
Ostrovní
Goidelské
Britanské
Pevninské†
Poznámka: † vymřelý jazyk
Indoevropská rodina jazyků
mrtvé jazyky

anatolsk醠• illyrsk醠• venétština† • liburnština† • messapština† • frygijština† • paionština† • thráčtina† • dáčtina† • antická makedonština† • ligurština† • tocharské†

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot