_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Komárenská župa (Československo)

V dnešním světě hraje Komárenská župa (Československo) zásadní roli v různých oblastech života. Jeho význam se odráží ve společnosti, ekonomice, politice, kultuře a každodenním životě lidí. Komárenská župa (Československo) byl předmětem studia a zájmu v různých dobách a kontextech, což dokazuje jeho relevanci v průběhu času. V tomto článku prozkoumáme dopad a vliv Komárenská župa (Československo) na různé aspekty společnosti a také její vývoj v průběhu historie. Kromě toho budeme analyzovat, jak je Komárenská župa (Československo) i dnes předmětem debat a úvah a jak se jeho význam v průběhu času měnil.
Komárenská župa
Komárňanská župa
Území
Sídlo župyKomárno
ZeměSlovensko
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923
Základní informace
Rozloha1 993 km²
Počet obyvatel133 423 (1919)
Hustota zalidnění66,9 obyv./km²
Počet okresů3 (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komárenská župa (slovensky Komárňanská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa převážně vydělením z uherské Komárenské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 1 993 km² a jejím správním centrem bylo Komárno, které však nebylo její součástí a tvořilo samostatné město na úrovni župy.

Historický vývoj

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Komárenská župa, která vznikla vydělením slovenských území severně od Dunaje z původní uherské Komárenské župy. Protože slovenské části okolních uherských žup, Rábské a Ostřihomské, byly poměrně malé, byla tato území na začátku roku 1919 přičleněna právě k župě Komárenské. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.

Sídlo župy se nacházelo v Komárně. Samotné město však součástí Komárenské župy nebylo, coby město s municipálním právem tvořilo samostatnou územněsprávní jednotku na úrovni župy.

Komárenská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.

Geografie

Komárenská župa se nacházela na jižním Slovensku, na severním břehu Dunaje, který tvořil státní hranici s Maďarskem. Na severozápadě hraničila s Bratislavskou župou, na severu se župami Nitranskou a Tekovskou a na východě s Hontskou župou.

Administrativní členění

V roce 1919 se Komárenská župa členila na tři slúžňovské okresy: Parkan, Udvarský a Žitnoostrovský. Město Komárno nebylo součástí Komárenské župy.

Odkazy

Reference

  1. Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. . Dostupné online.
  2. a b Dostupné online.
  3. a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. Volko–Kiš, s. 29.
  5. Volko–Kiš, s. 37–38.
  6. Volko–Kiš, příloha 4.
  7. TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)