V tomto článku bude Kuneš Sonntag podrobně analyzován a bude se zabývat jeho různými aspekty, dopadem a významem v dnešní společnosti. Od jeho počátků až po současný vývoj budou prozkoumány různé aspekty, které činí Kuneš Sonntag tématem velkého zájmu a diskusí. Kromě toho bude zkoumán jeho vliv v různých oblastech, jako je kultura, politika, vzdělávání a technologie. Prostřednictvím této vyčerpávající analýzy se snažíme poskytnout komplexní vizi Kuneš Sonntag s cílem obohatit znalosti o tomto tématu a podnítit kritické úvahy o jeho roli v současném světě.
Za první světové války působil v odboji, a to zejména díky svým kontaktům na slovenské politiky, kteří se orientovali na budoucí česko-slovenskou spolupráci. Udržoval těsné styky s Antonínem Švehlou, působil tedy jako prostředník.
Byl propagátorem agrárního družstevnictví, a to jak v zemědělské výrobě, tak při zpracování produktů (mlýny, pekárny). V letech 1916–1917 byl ředitelem Obilního ústavu na Moravě, od roku 1918 stál v čele Zemské hospodářské rady pro Moravu. Při vzniku Československé republiky zastával funkci místopředsedy Moravského národního výboru.
Zastával jedno z vedoucích postavení v agrární straně, od roku 1922 až do své smrti v roce 1931 byl jejím místopředsedou. Podporoval koncepci Švehlovy státotvorné politiky.
Od roku 1922 byl prezidentem Anglo-československé banky. Měl významný podíl na založení Československé akademie zemědělské v roce 1924, na které též působil jako viceprezident. Působil také ve Střelicích, kde měl svůj statek a zasloužil se zde též o osvětovou činnost. Je pochován v Renotech, pozdější městské části Uničova.
Dílo
Byl uznávaným publicistou, roku 1909 založil vlastní list Moravský venkov. Působil též jako redaktor. Je autorem prací v oboru agronomie, potravinářského průmyslu, školství a ekonomiky.
Odkazy
Reference
↑Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 231. Dostupné online.
↑MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN978-80-7325-272-4.
↑Vratislav Preclík: Prezident Masaryk a Tusarova vláda, in Čas. Ročník XXVIII, číslo 130/duben–červen 2020, registrace MK ČR 7435, ISSN1210-1648, str. 6–13
↑kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN80-901579-5-5. S. 660–662.
KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN80-7084-463-9. Kapitola Kuneš Sonntag, s. 55–58.
PELUNĚK, Lukáš. Pohnuté osudy JUDr. Kuneše Sonntaga. Střední Morava : vlastivědná revue. 2019, roč. 25, č. 48, s. 135–137. (otec a syn)