_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Lindsay Anderson

V tomto článku prozkoumáme významný dopad, který má Lindsay Anderson na různé aspekty moderní společnosti. Od svého vlivu v kulturní oblasti až po svůj význam ve vědecké oblasti, Lindsay Anderson zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva. V průběhu desetiletí byl Lindsay Anderson předmětem studia a debat, vzbuzoval protichůdné názory a spouštěl důležité změny ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy různých perspektiv a relevantních událostí si tento článek klade za cíl osvětlit význam Lindsay Anderson a jeho důsledky v současné společnosti.
Lindsay Anderson
Rodné jménoLindsay Gordon Anderson
Narození17. dubna 1923
Bengalúru
Úmrtí30. srpna 1994 (ve věku 71 let)
Angoulême
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Alma materWadham College
Cheltenham College
St Ronan's School
Povolánífilmový režisér, herec, scenárista, filmový producent, novinář, charakterní herec, divadelní režisér, filmový kritik, televizní režisér, producent a režisér
OceněníZlatá palma (1969)
Webová stránkawww.lindsayanderson.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lindsay Gordon Anderson (17. dubna 1923 Bengalúru — 30. srpna 1994 Angoulême) byl britský filmový režisér, představitel hnutí Svobodný film. Je autorem trilogie spojené postavou Micka Travise (hraje ho Malcolm McDowell), v níž satiricky zkoumá tradiční společenské instituce: Kdyby... (1968) se odehrává v prostředí prestižní internátní školy, Šťastný to muž (1973) je pohledem do zákulisí velké obchodní korporace a Nemocnice Britannia (1982) si bere na mušku komercionalizaci zdravotnictví.

Život

Lindsay Anderson byl synem generála skotského původu působícího v koloniálních službách v Indii. Za druhé světové války sloužil jako šifrant pro Wireless Experimental Centre v Dillí, po válce studoval na oxfordské Wadham College. V roce 1947 založil spolu s Karlem Reiszem filmový časopis Sequence.

Dílo

Svůj důraz na společenskokritické poslání filmu oba uplatnili v dokumentech, které natáčeli pro National Film Theatre. Anderson dostal za film Thursday's Children, odehrávající se v ústavu pro hluchoněmé děti, v roce 1955 Oscara pro nejlepší krátkometrážní dokument. Věnoval se také divadelní režii pro londýnské Divadlo Royal Court, v roce 1963 natočil svůj první hraný film Ten sportovní život, adaptaci románu Davida Storeyho o hráči ragby, který obětoval kariéře svůj soukromý život. Za film Kdyby..., reflektující mládežnickou revoltu šedesátých let, obdržel roku 1969 Zlatou palmu. S rostoucím důrazem na finanční úspěch filmové tvorby dostával méně zakázek, posledním jeho celovečerním filmem byla v USA natočená psychologická studie rivality dvou stárnoucích sester Srpnové velryby (1987), později natáčel už jen pro televizi. Byl také hercem, menší role ztvárnil ve filmech Ohnivé vozy a Sveďte to na poslíčka. Napsal knižní životopis svého režisérského vzoru Johna Forda.

Filmografie

Hrané filmy

Dokumentární filmy

  • Meet the Pioneers (1948)
  • Idlers that Work (1949)
  • Wakefield Express (1952)
  • Thursday's Children (1953)
  • O Dreamland (1953)
  • Každý den kromě Vánoc (1957)
  • Raz, dva, trzy - The Singing Lesson (1967, spolurežisér Piotr Szulkin)
  • Foreign Skies: Wham! In China (1985)
  • Is That All There Is? (1993)

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot