_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Michael Stanley Whittingham

Téma Michael Stanley Whittingham je téma, které je přítomné v celé historii lidstva. Od starověku byl Michael Stanley Whittingham zdrojem studia, diskusí a úvah. Jeho význam přesahuje kulturní, generační a geografické bariéry a pokrývá tak rozmanité aspekty, jako je filozofie, věda, politika, umění a každodenní život. V průběhu staletí byl Michael Stanley Whittingham předmětem mnoha interpretací a získal různé významy v závislosti na kontextu, ve kterém je zasazen. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího vesmíru Michael Stanley Whittingham, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho význam pro dnešek.
M. Stanley Whittingham
Rodné jménoMichael Stanley Whittingham
Narození22. prosince 1941 (82 let)
Nottingham
Alma materNew College
Stanfordova univerzita
Stamford School
Povoláníchemik, inženýr a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléBinghamton University
Schlumberger
Exxon Research & Engineering Company
OceněníNorman Hackerman Young Author Award (1971)
Clarivate Citation Laureates (2015)
Nobelova cena za chemii (2019)
společník Královské společnosti (2021)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Stanley Whittingham (* 22. prosince 1941 Nottingham) je anglicko-americký chemik. V roce 2019 dostal Nobelovu cenu za chemii, a to za „vývoj lithium-iontových baterií“. V současnosti je profesorem na Binghamton University. Vystudoval chemii na Oxfordské univerzitě, magisterský titul získal v roce 1967. Postgraduální studium absolvoval na Stanfordově univerzitě. Poté 16 let pracoval pro firmu Exxon, další čtyři roky pro petrochemickou společnost Schlumberger. Poté nastoupil na Binghamton University. Whittingham vyvinul v 70. letech první funkční lithiovou baterii vůbec.

Odkazy

Reference

  1. ↑ The Nobel Prize in Chemistry 2019. NobelPrize.org . . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Stanley Whittingham - Our Faculty - Chemistry. Chemistry - Binghamton University . . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Nobelovu cenu za chemii má vývoj lithium-iontových baterií. Nejstaršímu laureátovi v historii je 97 let. Novinky.cz . Borgis, 9. 10. 2019 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za chemii
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
  • William Lipscomb (1976)
  • Ilja Prigogine (1977)
  • Peter D. Mitchell (1978)
  • Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979)
  • Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980)
  • Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981)
  • Aaron Klug (1982)
  • Henry Taube (1983)
  • Robert Merrifield (1984)
  • Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985)
  • Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986)
  • Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987)
  • Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988)
  • Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989)
  • Elias Corey (1990)
  • Richard R. Ernst (1991)
  • Rudolph A. Marcus (1992)
  • Kary Mullis / Michael Smith (1993)
  • George Olah (1994)
  • Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995)
  • Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996)
  • Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997)
  • Walter Kohn / John Pople (1998)
  • Ahmed Zewail (1999)
  • Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)
    		•
    2001–
  • William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001)
  • John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002)
  • Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003)
  • Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004)
  • Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005)
  • Roger D. Kornberg (2006)
  • Gerhard Ertl (2007)
  • Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008)
  • Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009)
  • Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010)
  • Daniel Šechtman (2011)
  • Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012)
  • Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013)
  • Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014)
  • Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015)
  • Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016)
  • Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017)
  • Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018)
  • John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019)
  • Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020)
  • Benjamin List / David MacMillan (2021)
  • Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022)
  • Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023)
    		•
    Enciclo
    Wikious
    Sapientia
    Scientia
    Boobota
    Anandapedia
    Sagapedia
    Wikithot