_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Na Hrázi a Příkop

Dnes je Na Hrázi a Příkop tématem velkého zájmu a významu ve společnosti. Po desetiletí je Na Hrázi a Příkop předmětem diskusí a výzkumu, generuje protichůdné názory a způsobuje významné změny v různých oblastech. V tomto článku se ponoříme do složitosti Na Hrázi a Příkop a prozkoumáme jeho různé perspektivy a důsledky v našem každodenním životě. Podíváme se na to, jak se Na Hrázi a Příkop vyvíjel v průběhu času a jak nadále ovlivňuje naši dnešní společnost. Kromě toho se budeme zabývat výzvami, které Na Hrázi a Příkop představuje, a také možnými řešeními a strategiemi, jak je řešit. Připojte se k nám v tomto vzrušujícím průzkumu Na Hrázi a Příkop a objevte jeho nespočetné aspekty!
Na Hrázi a Příkop
Zástavba ulice Koliště v prostoru bývalé čtvrti Příkop
Zástavba ulice Koliště v prostoru bývalé čtvrti Příkop
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
Městská částBrno-střed
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′57″ s. š., 16°36′47″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíZábrdovice
PSČ602 00, pošta Brno
Na Hrázi a Příkop
Na Hrázi a Příkop
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na Hrázi a Příkop (též Hráze a Příkop, německy Teichdamm und Grabengasse) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1941 také samostatným katastrálním územím. Tvořilo ji zástavba mezi dnešními ulicemi Koliště, Milady Horákové, Příkop a Ponávka. Oblast je dnes součástí Zábrdovic a městské části Brno-střed.

Historie

Trasa dnešní ulice Koliště byla částečně zastavěna již ve středověku, osídlení však zaniklo kvůli dvojímu obléhání města Švédy v letech 1643 a 1645. Po třicetileté válce navíc došlo k výstavbě rozsáhlého barokního bastionového opevnění města. Teprve koncem 18. století došlo k založení nových předměstí, v severní části dnešního Koliště se jednalo o Příkop, v jižní části pak o Koženou. Příkop vznikl v roce 1786 díky parcelaci půdy patřící Karlovu dvoru, jenž původně náležel k řečkovickému panství brněnských jezuitů, a díky zániku Mitrovské zahrady, která se v těchto místech nacházela. Předměstí není totožné se současnou ulicí Příkop, v jejíž trase tehdy tekla Ponávka, která tvořila hranici předměstí (dále se nacházel Josefov) a k níž zasahovaly parcely příkopských domů. Ty tvořily jednostrannou ulicovku na východní straně nové okružní silnice, která vznikla v polovině 70. let 18. století, tedy dnešní ulice Koliště, v rozmezí od křižovatky s ulicí Milady Horákové po Úrazovou nemocnici, kde navazovaly domy předměstí Kožená. Zástavba Příkopu byla rozdělena cestou k Josefovu a Hornímu Cejlu, dnešní Bratislavskou ulicí.

Malé předměstí Na Hrázi tvořilo jednostrannou ulicovku podél cesty z Brna do Zábrdovic a Husovic. Bylo tvořeno jižní uliční frontou dnešní ulice Milady Horákové v prostoru od křižovatky s Kolištěm po křižovatku s dnešní ulicí Příkop. Cesta zde vedla po hrázi Hutterova rybníka, který byl vysušen roku 1782. Z mlýna pod hrází se stal hostinec (dnes nezastavěný jihozápadní roh Milady Horákové a Příkopu) a krátce poté vyrostly po jižní straně cesty domy vytvářející nové předměstí. Severní strana cesty již patřila k Velké Nové Ulici a byla zastavěna až kolem poloviny 19. století.

Osudy obou předměstí jsou úzce spojené. Jednalo se o tzv. magistrátní předměstí, která byla ve správě brněnského magistrátu a která se součástí města stala v roce 1850. Jejich klasicistní přízemní nebo jednopatrová zástavba, obývaná především dělníky, byla během druhé poloviny 19. století a počátku století 20. nahrazena velkoměstskými činžovními domy. V 80. letech 19. století byla od Lužánek k jihu zatrubněna Ponávka, v její trase tedy mohly v nových ulicích (dnešní Příkop a Ponávka) začít vznikat nové domy. V roce 1903 byl na dnešní ulici Milady Horákové zahájen provoz tramvají. Počátkem 30. let 20. století byla v ulici Ponávka vybudována nová funkcionalistická Úrazová nemocnice. Většina západní strany ulice Příkop, tedy domů v bývalém katastru předměstí Příkop, byla zbořena v 80. letech 20. století a na jejich místě vznikl v následujícím desetiletí obchodně-administrativní komplex IBC Brno.

Předměstí Na Hrázi a Příkop tvořila společné katastrální území, které bylo zrušeno v roce 1941 při katastrální reformě města. Oblast se tehdy stala součástí katastru Města Brna, od konce 60. let 20. století patří k Zábrdovicím.

Galerie

  • Ulice Milady Horákové, vlevo zástavba Hrází z přelomu 19. a 20. století
    Ulice Milady Horákové, vlevo zástavba Hrází z přelomu 19. a 20. století
  • Secesní budova Okresní nemocenské pokladny v dnešní ulici Milady Horákové
    Secesní budova Okresní nemocenské pokladny v dnešní ulici Milady Horákové
  • Ulice Koliště v prostoru bývalého předměstí Příkop
    Ulice Koliště v prostoru bývalého předměstí Příkop
  • Komplex IBC Brno v ulici Příkop
    Komplex IBC Brno v ulici Příkop
  • Činžovní domy na nároží ulic Bratislavské a Ponávky
    Činžovní domy na nároží ulic Bratislavské a Ponávky
  • Funkcionalistická Úrazová nemocnice v ulici Ponávka
    Funkcionalistická Úrazová nemocnice v ulici Ponávka

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 494–495. Dále jen Kuča. 
  2. ↑ a b Kuča, s. 355–356.
  3. ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Statutární město Brno
Městské části
Části obce a
katastrální území
Další čtvrtě
Historická předměstí
Zaniklé obce
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot