_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Neznělá labiodentální frikativa

V tomto článku prozkoumáme do hloubky Neznělá labiodentální frikativa, téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a debaty. Neznělá labiodentální frikativa je široký pojem, který pokrývá různé oblasti a aspekty, od jeho dopadu na společnost až po jeho důsledky v každodenním životě. Na těchto stránkách budeme analyzovat Neznělá labiodentální frikativa z různých přístupů a poskytneme kompletní a podrobnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální. Stejně tak prozkoumáme historický vývoj Neznělá labiodentální frikativa, jeho možné budoucí dopady a názory odborníků v oboru. Bez ohledu na úroveň vašich znalostí o Neznělá labiodentální frikativa vám tento článek poskytne cenné informace a vyzve vás k zamyšlení nad jeho důležitostí a relevanci v dnešním světě.
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA128
Znak IPAf
Znak SAMPAf
zvuk Zvuková ukázka

Neznělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem f, číselné označení IPA je 128, ekvivalentním symbolem v SAMPA je f.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: retozubná souhláska (labiodentála). Úžina se vytváří mezi horními zuby, při artikulaci se dolní ret dotýká horních zubů.
  • Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je v.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem F, f.

Jako samostatný foném se /f/ v domácích slovech využívá zcela výjimečně, hlavně v citoslovcích (uf, haf), příp. ve slovech jako foukat, doufat, zoufat. Vyslovované je v češtině obvykle neznělou realizací (alofonem) psaného /v/, např. lev , vsadit .

V jiných jazycích