V tomto článku podrobně prozkoumáme Pozice Země ve vesmíru a jeho dopad na naši společnost. Pozice Země ve vesmíru je široce diskutované téma, které vyvolalo kontroverze v různých oblastech. V průběhu let hrál Pozice Země ve vesmíru zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval kulturu, politiku, ekonomiku a mnoho dalších oblastí. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy poskytneme jasnější pohled na Pozice Země ve vesmíru a jeho význam v moderním světě.
Lidské znalosti pozice Země ve vesmíru se zlepšily díky 400 rokům pozorování pomocí teleskopů, a v posledním století se značně zvětšily. Zpočátku se věřilo, že je Země středem vesmíru, který se skládal pouze z planet viditelných pouhým okem (tj. všechny kromě Neptunu a Uranu) Po přijetí heliocentrismu v 17. století se díky pozorování Williamem Herschelem a jiných dokázalo, že naše Slunce leží ve velkém disku, galaxii, ve kterém jsou hvězdy ne nepodobné našemu Slunci. Do 20. století se dokázalo pomocí pozorování spirálních galaxií, že naše galaxie je jen jedna z miliard jiných v rozpínajícím se vesmíru, kde jsou galaxie seskupeny do kup galaxií a ty posléze do nadkup. Kolem 21. století se celková struktura viditelného vesmíru stávala čistší, když se nadkupy formovaly do velkých síťovitých vláken, mezi kterými vzniká prázdný prostor. Nadkupy, vlákna a prázdný prostor jsou nejspíše největší souvislé struktury, které ve vesmíru existují. Ve velkém měřítku (přes 1 000 megaparseků) se vesmír stává homogenní v tom smyslu, že všechny jeho části mají průměrně stejnou hustotu, složení a strukturu. V tomto měřítku se stává otázka ohledně pozice Země bezvýznamnou, a je tady podle několika teorií možnost existence mnohovesmíru.
Nadkupa, ve které se nachází naše galaxie. Obsahuje zhruba 100 skupin a kup galaxií.
Místní komplex nadkup galaxií
300 Mpc napříč
Vlákno galaxií, do něhož patří i naše galaxie.
Viditelný vesmír
28 000 Mpc napříč
Část vesmíru, která je pro nás viditelná. Obsahuje více než 100 miliard galaxií, které jsou seskupeny do milionů nadkup, vláken a prázdného prostoru, čímž vytváří strukturu podobnou pěně.
↑M. C. De Sanctis, M. T. Capria, and A. Coradini. Thermal Evolution and Differentiation of Edgeworth-Kuiper Belt Objects. The Astronomical Journal. 2001, roč. 121, s. 2792–2799. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. DOI10.1086/320385.Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine.
↑NASA/JPL. Cassini's Big Sky: The View from the Center of Our Solar System . 2009 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-06.
↑Fahr, H. J.; Kausch, T.; Scherer, H. A 5-fluid hydrodynamic approach to model the Solar System-interstellar medium interaction. Astronomy & Astrophysics. 2000, roč. 357, s. 268. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08. Bibcode2000A&A...357..268F.Archivováno 7. 1. 2019 na Wayback Machine. See Figures 1 and 2.
↑JPL Small-Body Database Browser: 136199 Eris (2003 UB313) . 2008-10-04 last obs . Dostupné online. (Aphelion of Eris, the farthest known scattered disk object)
↑Alessandro Morbidelli. Origin and dynamical evolution of comets and their reservoirs . arxiv, 2008-02-03 . Dostupné online.
↑LITTMANN, Mark. Planets Beyond: Discovering the Outer Solar System. : Courier Dover Publications, 2004. Dostupné online. ISBN9780486436029. S. 162–163.
↑Mark Anderson, "Don't stop till you get to the Fluff", New Scientist no. 2585, 6 January 2007, pp. 26-30
↑DM Seifr et al. Mapping the Countours of the Local Bubble. Astronomy and Astrophysics. 1999, roč. 346, s. 785–797. Dostupné online .
↑S. B. Popov, M. Colpi, M. E. Prokhorov, A. Treves and R. Turolla. Young isolated neutron stars from the Gould Belt. Astronomy and Astrophysics. 2003doi=10.1051/0004-6361:20030680, roč. 406, s. 111–117. Dostupné online .
↑Harold Spencer Jones, T. H. Huxley, Proceedings of the Royal Institution of Great Britain, Royal Institution of Great Britain, v. 38-39
↑LEONG, Stacy. Period of the Sun's Orbit around the Galaxy (Cosmic Year) . 2002. (The Physics Factbook). Dostupné online.
↑CHRISTIAN, Eric; SAMAR, Safi-Harb. How large is the Milky Way? . . Dostupné online.
↑Frommert, H.; Kronberg, C. The Milky Way Galaxy . SEDS, August 25, 2005 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11.
↑I. D. Karachentsev, V. E. Karachentseva, W. K. Hutchmeier, D. I. Makarov. A Catalog of Neighboring Galaxies. Astronomical Journal. 2004, roč. 127, s. 2031–2068. Dostupné online. DOI10.1086/382905.
↑Andreas Brunthaler, Mark J. Reid, et. al. The Geometric Distance and Proper Motion of the Triangulum Galaxy (M33). Science. 4 March 2005volume=307, s. 1440–1443doi=10.1126/science.1108342.
↑The Local Group of Galaxies . Students for the Exploration and Development of Space . (University of Arizona). Dostupné v archivu pořízeném dne 1996-12-25.