_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Smlouva o sjednocení

V dnešním světě se Smlouva o sjednocení stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého dopadu na osobní úroveň až po svůj vliv na společnost jako celek, Smlouva o sjednocení upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. S cílem důkladně prozkoumat toto téma a poskytnout komplexní pohled si tento článek klade za cíl analyzovat různé aspekty související s Smlouva o sjednocení a nabízí kompletní a podrobný pohled, který pokrývá od jeho počátků až po současnou situaci. Prostřednictvím komplexní analýzy se snažíme čtenářům poskytnout hluboké porozumění Smlouva o sjednocení a jeho dopadu na náš každodenní život.
Smlouva

Smlouva o sjednocení (ukrajinsky: Акт Злуки) nebo Veliké sjednocení (ukrajinsky: Велика Злука) byla smlouva o spojení Ukrajinské lidové republiky (vznik 17. března 1917) a Západoukrajinské lidové republiky (vznik 1. listopadu 1918) podepsaná zástupci obou útvarů 22. ledna 1919, s tím že Halič získá v rámci nového státu autonomii. Zákon byl spíše symbolickým, neboť obě vlády si ponechaly vlastní samostatné armády, správu i vládní strukturu. Prezident a od června 1919 i premiér (oficiálně "diktátor") Západoukrajinské lidové republiky Jevhen Petruševyč navíc 20. prosince 1919 ve Vídni smlouvu o sjednocení jednostranně vypověděl. To již totiž věděl, že vojenské neúspěchy obou republik jednotný stát neumožní a při jednání jen za jednu část bude mít větší manévrovací prostor. Oba krátce existující státní útvary byly ale brzy zcela rozbity nepřátelskými vojenskými údery. Území Západoukrajinské lidové republiky bylo připojeno k Polsku, území Ukrajinské lidové republiky k rodící se sovětské říši. Sjednocovací akce z roku 1919 nicméně zanechala hlubokou stopu v ukrajinské historické paměti, nejen kvůli památné velkolepé slavnosti na Sofijském náměstí v Kyjevě 22. ledna. Svědčí o tom lednové události roku 1939 na Podkarpatské Rusy, které jsou dnes považovány za první oficiální oslavu svátku jednoty. Událost měla znovu ohlas v lednu 1990, kdy 300 000 Ukrajinců vytvořilo 482 km dlouhý lidský řetěz spojující Kyjev a Lvov, tedy východ a západ Ukrajiny. Tehdy již měla akce protirežimní a protisovětský nádech, byla inspirována Baltským řetězem a pořádala jí první opoziční skupina na sovětské Ukrajině - Národní ukrajinské hnutí (Народний Рух України). Na akci se poprvé v sovětské éře objevily modro-žluté prapory. Od roku 1999 je 22. leden na Ukrajině slaven jako Den jednoty Ukrajiny. Jde o státní svátek, nikoli však den pracovního klidu. V prosinci 2011 vyvolal prezident Viktor Janukovyč kontroverzi, když sloučil Den jednoty se Dnem svobody vytvořeném v roce 2005 prezidentem Viktorem Juščenkem, Janukovyčovým oponentem, na památku oranžové revoluce (slaven byl do té doby 22. listopadu). V říjnu 2014 prezident Petro Porošenko zrušil Janukovyčovo sloučení, když nařídil, že 21. listopad bude oslavován jako „Den důstojnosti a svobody“ na počest euromajdanu, který začal 21. listopadu 2013.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Unification Act na anglické Wikipedii.

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot