_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Turopolje

Dnes se v tomto článku ponoříme do tématu Turopolje. Toto téma v poslední době vzbudilo zájem mnoha lidí a je nezbytné pro pochopení klíčových aspektů naší společnosti. Turopolje má hluboký dopad na náš každodenní život, ovlivňuje naše rozhodnutí, přesvědčení a životní styl. V celém tomto textu prozkoumáme různé dimenze Turopolje, od jeho historie až po jeho význam dnes. Kromě toho budeme analyzovat, jak se Turopolje vyvíjel v průběhu času a jaké důsledky má v různých oblastech společnosti. Tento článek bude bezpochyby velmi užitečný pro všechny, kteří chtějí lépe porozumět fenoménu Turopolje a jeho důležitosti v dnešním světě.
Turopoljské muzeum ve Veliké Gorici

Turopolje je název pro chorvatský region, nacházející se jižně od Záhřebu až po město Sisak. Jedná se o část nížin, kterými protéká řeka Sáva. Celkem zabírá oblast rozlohu cca 600 km2, nadmořská výška se pohybuje okolo 110 m.

Původ názvu je shodný s českými slovy tur a pole.

Neformálním centrem oblasti je město Velika Gorica. Mezi další sídla v regionu spadají Velika Mlaka, Staro Čiče, Lekenik, Vukojevac, Pešćenica, Buševec, Kuče, Ogulinec, Kravarsko, Vukovina, Pokupsko, Poljana Lekenička, Brežani Lekenički, Bukevje, Roženica, Gornji Vukojevac, Donji Vukojevac, Hrašće Turopoljsko apod. Region patří k hustěji osídleným částem Chorvatska, nicméně je zalidněn méně, než je tomu v případě např. Východní Slavonie, či chorvatského Záhoří.

V 19. století byl tento region znám také díky místním šlechticům. Turopoljští sedlácí patřili k nejméně majetné části šlechty, žijící v Chorvatsku a často byli posměšně nazývání šljivari, podle toho, že vlastní pouze jednu švestku.[zdroj?] Šlechtický titul místním sedlákům dal tehdejší uherský král Béla IV., který z nich chtěl tímto krokem učinit sedláky svobodné.[zdroj?] Jejich političtí zástupci, kteří zasedali v Saboru, prosazovali politiku těsného spojení s Uhry a obávaly se vlivu Vídně. Spojeni byli s tzv. Maďarony, kteří podporovali přímo zájmy Budapešti.

Reference

  1. BOŽIĆ, Ivan; ĆIRKOVIĆ, Sima; DEDIJER, Vladimir; EKMEČIĆ, Milorad. Istorija Jugoslavije. Beograd: Prosveta, 1972. S. 240. (srbochorvatština) 

Související články

Externí odkazy