Zoltán Kodály
| Zoltán Kodály | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 16. prosince 1882 Kecskemét |
| Úmrtí | 6. března 1967 (ve věku 84 let) Budapešť |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Hřbitov Farkasréti |
| Alma mater | Hudební akademie Ference Liszta (1900–1904) Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (od 1900) |
| Povolání | jazykovědec, skladatel klasické hudby, dirigent, politik, středoškolský učitel, muzikolog, hudební pedagog, etnomuzikolog, vysokoškolský učitel, sběratel lidové hudby a hudebník |
| Zaměstnavatelé | Hudební akademie Ference Liszta Nyugat |
| Ocenění | Corvin-koszorú (1930) Kossuth-érdemrend (1948) Kossuthova cena (1948) Kossuthova cena (1951) Cena pro vynikajícího umělce Maďarska (1952) … více na Wikidatech |
| Politická strana | nezávislý |
| Choť | Emma Kodály (1910–1958) Sarolta Péczely (1959–1967) |
| Funkce | poslanec maďarského Národního shromáždění (1945–1947) Předseda Maďarské akademie věd (1946–1949) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zoltán Kodály IPA (16. prosince 1882 Kecskemét – 6. března 1967 Budapešť) byl maďarský hudební skladatel a pedagog.
Život
Šlo o syna železničního úředníka, studoval v Trnavě a na budapešťské hudební akademii, kde od roku 1907 působil jako profesor. Spolu s Bélou Bartókem zasedl po skončení Světové války v Direktoriu pro hudbu bolševické Maďarské republiky rad. Spolu s Bélou Bartókem se podílel na sběru lidových písní a své folklórní znalosti uplatnil ve své skladatelské činnosti. K významným dílům jeho tvorby patří např. kantáta Psalmus Hungaricus (1923), opera Hary János (1925), orchestrální suita Tance z Galanty (1934), sonáta pro sólové violoncello (1915) nebo Te Deum (1936), které napsal k oslavě 250. výročí osvobození Budapešti z moci Turků (1936). Výrazně se zasloužil o rozmach organizované hudební výchovy v Maďarsku a v roce 1963 byl zvolen prezidentem mezinárodní společnosti pro hudební výchovu.
Vybraná díla
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zoltán Kodály
Duchovní hudba
- 1923 Psalmus Hungaricus
- 1936 Budavári Te Deum
- 1944 Missa brevis (verze pro varhany/verze pro orchestr)
- 1963 Adventi ének – adventní písně
- 1966 Laudes organi
Jevištní díla
- 1926 Háry János – opera – singspiel
- 1924–1932 Szekely fonó
- 1946–1948 Czinka Panna
Orchestrální díla
- 1927 Háry János Suite
- 1930 Marosszékerské tance
- 1933 Tance z Galanty
- 1937 Felszállott a páva – variace na maďarskou lidovou píseň Páv
- 1940 Koncert pro orchestr
- 1960 Sinfonie
Komorní hudba
- Romance lyrique (1898) pro violoncello a klavír
- Adagio (1910) pro housle/violoncello/kontrabas a klavír
- Intermezzo pro smyčcové trio
- Sonáta pro violoncello a klavír Op. 4
- Sonáta pro sólové violoncello Op. 8
- Sonatina pro violoncello a klavír
- Duo pro housle a violoncello Op. 7
- Smyčcový kvartet č. 1 Op. 2
- Smyčcový kvartet č. 2 Op. 10
Skladby pro klavír
- 9 skladeb pro klavír Op. 3
- 7 skladeb pro klavír Op. 11
Kromě toho mnoho vokálních skladeb a cappella (světských i duchovních).
Odkazy
Reference
- ↑ Maďarská republika rad 1919: Komunistická revoluce po vzoru Sovětského Ruska. Reflex.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoltán Kodály na Wikimedia Commons 
Osoba Zoltán Kodály ve Wikicitátech
