_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Levobřežní Ukrajina

V dnešním světě je Levobřežní Ukrajina velmi aktuální téma a diskuse ve všech oblastech. Význam Levobřežní Ukrajina nabývá ve společnosti stále více na váze, protože jeho dopad je evidentní v různých kontextech. Od politiky po vědu byl Levobřežní Ukrajina předmětem analýz a diskuzí, které generovaly různé pozice a názory na tuto záležitost. V tomto článku se ponoříme do tématu Levobřežní Ukrajina, prozkoumáme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho relevanci dnes.
Území levobřežní Ukrajiny je vyznačeno žlutě

Levobřežní Ukrajina (ukrajinsky Лівобережна Україна) je historické území na levém břehu Dněpru v severní části dnešní Ukrajiny, které bylo roku 1654 připojeno k carskému Rusku.

Na Perejaslavské radě či Perejaslavské dohodě – setkání kozáckého shromáždění vedené hejtmanem Bohdanem Chmelnickým a zástupci ruského cara Alexeje Michajloviče roku 1654 v Perejaslavi – se dohodlo připojení Levobřežní Ukrajiny k carskému Rusku. Po andrušovském míru (1667) mezi Polskem a Ruskem byla Levobřežní Ukrajina potvrzena mírovou smlouvou jako součást Ruska, zatímco Pravobřežní Ukrajina zůstala součástí Republiky obou národů (Rzeczpospolita) – polsko-litevské unie.

Termín neoznačuje veškeré současné ukrajinské území na východ od Dněpru, neboť jeho dolní tok a Krym (později „Nová Rus“) byl tehdy vazalským územím Osmanské říše. Levobřežní Ukrajinu tvořily dnešní Černihivská, Sumská a Poltavská oblast a části Kyjevské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti.

Díky své přechodné autonomii v rámci Ruského impéria v podobě Kozáckého hetmanátu bývá levobřežní Ukrajina zvána také Hetmanščyna.