_ _    _ _____  ___   __                       
 __      _(_) | _(_)___ / ( _ ) / /_   ___ ___  _ __ ___  
 \ \ /\ / / | |/ / | |_ \ / _ \| '_ \ / __/ _ \| '_ ` _ \ 
  \ V  V /| |   <| |___) | (_) | (_) | (_| (_) | | | | | |
   \_/\_/ |_|_|\_\_|____/ \___/ \___(_)___\___/|_| |_| |_|

Polesí (region)

Dnes chceme mluvit o Polesí (region). Toto téma/osoba/datum má v dnešní společnosti velký význam a vyvolalo velký zájem v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Polesí (region), od jeho historie až po jeho vliv na dnešní svět. Ponoříme se do jeho významu v populární kultuře, jeho dopadu na společnost a jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho budeme analyzovat jeho roli dnes a jeho projekci do budoucnosti. Doufáme, že tento článek je užitečným a obohacujícím zdrojem informací pro všechny zájemce o Polesí (region).
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Přibližné vymezení Polesí na moderní mapě východní Evropy
Polesí a další historické země Polska na pozadí moderních správních hranic
Řeka Uborť poblíž města Olevsk v Žytomyrské oblasti
Běloruské město Homel

Polesí (bělorusky Палессе – Palessje; ukrajinsky Полісся – Polissja; rusky Полесье – Polesje; polsky Polesie, latinsky Polesia) je historický a geografický region ve východní Evropě. Jeho hranice nejsou přesně vymezeny. V zásadě se jedná o rozsáhlou řídce zalidněnou oblast na pomezí Běloruska a Ukrajiny s přesahy do Polska a Ruska. Jeho jádrem jsou Pinské bažiny podél řeky Pripjať. Rozloha území je zhruba okolo 150 000 km² a z velké části ho pokrývají lesy a bažiny.

Geografie

Polesí je tvořeno plochou nížinou okolo Pripjatě, středního Bugu, středního Dněpru, Desny a jejich přítoků. Administrativně je rozděleno mezi Bělorusko (většina Brestské a Homelské oblasti), Ukrajinu (severní část Volyňské, Rovenské, Žytomyrské, Kyjevské a Černihivské oblasti), Polsko (východní okraj Lubelského a Podleského vojvodství) a Rusko (část Brjanské oblasti). Největšími městy Polesí jsou v Bělorusku Homel, Brest, Pinsk a Mazyr, na Ukrajině Černihiv, Korosteň, Kovel, případně v Rusku Brjansk a v Polsku Biała Podlaska.

V západní části Polesí se mluví dialektem západní polesština, což je směs běloruštiny a ukrajinštiny.

Sousedními regiony, do nichž Polesí většinou přechází bez jasné hranice, jsou Volyň na jihozápadě, Mazovsko na západě, Podlesí na severozápadě, Černá Rus na severu, Severie na východě a Kyjevsko na jihovýchodě.

Historie

Polesí bylo (spolu se sousední Volyní) jedním z prvních regionů, kde se usadili Slované (hlavně Drevljané). Patřilo postupně pod Kyjevskou Rus, Litevské velkoknížectví, od roku 1569 do roku 1793 bylo součástí Polsko-litevské unie. Po druhém a třetím dělení Polska (1793, 1795) bylo až do I. světové války celé ruské. V meziválečné době patřila západní část po Pinsk Polsku, východní pak Sovětskému svazu, který roku 1945 získal i část západní. Od 60. do 80. let zde probíhaly necitlivé meliorace. V roce 1991 bylo Polesí rozděleno mezi nástupnické státy SSSR.

Polesí (zejména jeho běloruská část) je regionem nejhůře poznamenaným Černobylskou havárií (elektrárna se nachází v ukrajinské části Polesí).

Ochrana přírody

Území Západního Polesí o celkové rozloze 263 016 ha (48 024 ha v Bělorusku; 139 917 ha v Polsku a 75 075 ha na Ukrajině) bylo v roce 2012 zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO.

Odkazy

Reference

  1. ↑ West Polesie . UNESCO . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Historická území v dnešním Polsku
Velkopolsko
Kujavsko
Lenčicko a Sieradzsko
Mazovsko
Malopolsko
Slezsko
Pomořansko
Prusko
Východní pohraničí
Ukrajinská historická území Ukrajina
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot